Památkové objekty v katastru města

Pozdně renesanční jednopatrová tvrz Větřní

Popis objektu:

Tvrz je začleněna do komplexu školního areálu a její původní dispozice je prakticky nezjistitelná.

Stavebně historický vývoj:

Tvrz, poprvé připomínaná roku 1347, byla nově zbudována v pozdní renesanci. Tvrz se čtvercovým půdorysem existovala až do roku 1892, kdy došlo k její přestavbě na školu. Původní školní objekt stál na místě bývalé tvrze, z níž byla pro tuto stavbu použita část obvodového zdiva (dnešní č. p. 15 se sociálními byty). Po přestavbě byla škola rozšířena na dvoutřídní, což si patrně vyžádal růst počtu školních dětí, související s přírůstkem obyvatelstva.

Kostel svatého Jana Křtitele v Zátoni

Je pozdně gotickou stavbou. Kostel se nachází na dominantním návrší nad Vltavou, asi 9 km na jih od Českého Krumlova. Byl postaven po roce 1490 na starších základech, zaklenut roku 1510, je tak jednou z nejstarších sakrálních staveb v jižních Čechách. V roce 1890 zde byly první opravy střechy a hranolovité věže. Další rekonstrukce byly roku 1928 a následně roku 2010 byla opravena i fasáda kostela. Jedná se o široký jednolodní kostel s pětibokým presbytářem. Počátkem 20. století byl do Národní galerie v Praze z kostela odvezen hlavní křídlový oltář z 50. let 15. století. (Zátoňská archa) - pozdně gotický.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o kostele a proboštství v Zátoni pochází ze 13. století. V té době existoval Zátoňský hrádek pod ostrovským klášterem. Ve spise z roku 1205 král Přemysl Otakar I. potvrdil majetek právě ostrovskému klášteru. Další písemný doklad je z roku 1220. Z archeologických výzkumů vyplývá, že nejstarší částí kostela je zeď přiléhající k sakristii a kněžišti, vystavěna na místě zaniklé románské kaple. Na jejichž základech se dochovaly zbytky gotického kostela ze 13. a 14. století. Ve 14. a 15. století pokračovaly stavební fáze výstavbou sakristie. Ke konci 15. století došlo k výstavbě kněžiště a současně ke zvýšení sakristie. Dodnes není jasné, kdo v 15. století financoval dostavbu a výzdobu kostela. Dnešní pozdně gotická podoba kostela je po přestavbě v 16. století (mezi lety 1500 a 1517). Tehdy vznikl široký jednolodní prostor se západní varhanní kruchtou a otevřenou jižní předsíní. Není znám přesný seznam zdejších farářů. Kolem roku 1449 je doložena zmínka o Janovi Bítovském, v 60. a 70. letech 15. století farář Mikuláš a začátkem 16. století farář Jan M(a)ráz. Vývoj situace v dalších desítkách let je dosud nejasný. V současnosti spadá kostel pod Římskokatolickou farnost Zátoň - Biskupství českobudějovické.

Architektonický popis kostela

Charakter kostela
Patrně nejstarší viditelná část kostela je sakristie s lichoběžníkovým půdorysem, je sklenuta valenou klenbou. Na západě je kostel pomyslně ukončen hranolovou věží. Plášť lodi je čistě bílý s malovanými detaily. Na štítových stěnách jsou zrenovovány malby původních erbovních štítů Rožmberků - pětilisté růže. Loď a předsíň u hlavního vstupu má na korunní římse pás malovaných červenožlutých čtverců. Kostel má po celém obvodu typicky gotické jednoduché hranolové opěrné pilíře. Okna jsou dvoudílná s původními gotickými kružbami. V prostorách presbytáře jsou v oknech vždy dvě jeptišky a trojlist, v prostorách lodi jsou okna subtilnější s motivem v podobě trojlistu.

Presbytář
Podobně jako u ostatních kostelů i zde byla snaha využít co největší množství již stávající konstrukce a tomuto konceptu odpovídal i architektonický návrh. Uvnitř presbytáře nalezneme síťovou žebrovou klenbu bez konzol. Aby mohlo toto symetrické dílo vzniknout, musely být v severní části přidány dva tesané krakorce. Důvodem je odklon zdi ve styku presbytáře s kněžištěm (pozdně gotické stavby se stavbou starší) o 11° k jihu, což je dobře patrné v půdoryse. Důvod tohoto záměru je dosud nejasný, pravděpodobně to souvisí s půdorysem bývalé románské stavby. K vysvěcení presbytáře došlo roku 1491, což dokládá i letopočet, který se nachází nad hlavním oltářem a na ose klenby. Stejná kamenická značka dokládá, že ve stejné etapě byl postaven i portál z presbytáře.

Klenba lodi
Loď má zvenčí typicky polo-valbovou střechu, po dokončení krovu byla do interiéru vložena valená cihelná klenba s přetínajícími se kamennými žebry bez jakéhokoliv kroužení. Je zde patrný vliv vrchního rožmberského kameníka Hannse Gezingera. Propracovanější formu, ale kroužené klenby, můžeme najít ve Chvalšinách, Haslachu a Rožmberku. V kostele svatého Jana Křtitele je prostor mnohem menší, tedy i klenutí muselo být zredukováno. V klenbě jsou užita poměrně subtilní klínová žebra, která se podél oken sbíhají do jehlanových konzol. Z každé konzoly vybíhají čtyři žebra, dvě z žeber se v horní části rozdvojují a s přidáním žeber, která vedou po ose klenby, nám vzniká pět polí, která vytváří polygon. Zjednodušení klenby způsobilo, že zde není tak patrný rytmus a pravidelnost celé kompozice. V západní části lodi se nachází kruchta, která je na dvou polygonálních pilířích což vytváří trojdílnou lomenou arkádu. V této části kostela nalezneme také západní portál.

Na jižním boku lodi je hlavní vstup do kostela, který je vyřešen obdélníkovou předsíní. I zde můžeme vidět vliv Hannse Gezingera. Na klenbě se nachází motiv nýtování - kolíky připomínající hřeby spojující vždy dva kusy žeber.

Interiér kostela
Loď je zřetelně převýšena oproti kněžišti a nad vítězným obloukem je dnes zazděný vstup na půdu. Podle restaurování z roku 2003 zde byla dříve malba Assumpty datována do roku 1928. Dnes zde můžeme vidět restaurovanou malovanou výzdobu kolem kamenného sanktuáře z konce 15. století. Velice podobný sanktuář můžeme najít v Černici u Zlaté Koruny v kostele sv. Máří Magdalény. Zajímavostí na malbě kolem sanktuáře je malířovo pojetí nedostatku prostoru, které vyřešil expresivním způsobem a to ohnutím fiál.

Hlavní portálový oltář je barokní z konce 17. století, kolem roku 1710 přibyly ještě dva postranní barokní oltáře - sv. Šimona a oltář Navštívení Panny Marie. Ze 17. století je také intarzovaná kazatelna. Po pravé straně je u dveří pozdně gotický almužní sloupek.

Stavitelé
Jako u většiny staveb z pozdního středověku i zde jsou stavitelé těžko zjistitelní.

Podle podobnosti klenby v presbytáři kostela svatého Jana Křtitele s klenbou v kostele svaté Máří Magdalény ve Chvalšinách lze předpokládat, že autorem zdejší klenby je taktéž Mistr Hořického presbytáře. Klenby jsou nápadně identické v rozložení kosočtvercových útvarů v místě křížení jednotlivých polí. Žebrům klenby zde, stejně jako v sakristii kostela svaté Máří Magdaleny, chybí konzoly a tak vyrůstají přímo ze stěn. Výrazným jevem je právě výběh žeber, která vyjdou kolmo a následně se zalomí zpět.

K určení kameníků se využívá kamenických značek, kterých se zde v presbytáři našlo zatím 24. Tyto značky byly rozděleny do čtyř skupin. Ze všech nalezených značek se jen jedna shodovala se značkou v lodi, to opět svědčí o změně skupiny kameníků v jednotlivých stavebních fázích kostela. V lodi se pak jedna značka opakovala na opěrákách i na okenních ostěních. Tato značka byla nalezena i na domě v Českém Krumlově číslo popisné 37, v kapli svatého Wolfganga a v další části minoritského kláštera. Takových shod najdeme více. Důležitá je ale shoda mezi značkami v kostele svatého Jana Křtitele a v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, v kostele svatého Linharta v Dolní Vltavici nebo v kostele svatého Mikuláše v Haslachu. Tato shoda totiž dokládá vliv již zmíněného druhého stavitele Hanse Gezingera

Fara u kostela svatého Jana Křtitele v Zátoni

Dnešní Zátoň vznikla na Linecké stezce při vltavském brodu, k jehož ochraně bylo v 10. století vybudováno hradiště na vrchu Zámecký les. Zdejší zalesněné území daroval kníže Břetislav I. benediktinům z kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově. Za vznik osady se považuje rozmezí let 1037-1055, kdy zde stávala románská kaple sv. Jana Křtitele (na jejích zbytcích stojí základy sakristie dnešního kostela sv. Jana Křtitele). Jedná se tak o jednu z nejstarších vesnic na Českokrumlovsku. Benediktini střežili brod a spravovali kapli, před rokem 1310 zde postavili malý klášter s proboštstvím a větším gotickým kostelem. Klášter byl zrušen roku 1491 a zůstala zachována jen fara. Kostel byl do současné podoby přestavěn roku 1510.

Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Větřní z let 1936 až 1938

V roce 1850 byla ve Větřní postavena malá kaple, zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. V kapli byly několikrát v roce slouženy mše svaté kněžími z Českého Krumlova. Současně s rozvojem papírny firmy Spiro se zvyšoval i počet obyvatel Větřní, převážně římskokatolického náboženství. 16. 12. 1930 obecní rada dává svůj zásadní souhlas ke stavbě kostela ve Větřní a k příslušným přípravným pracím. Z podnětu továrníka Hanse Spiro v roce 1931 obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit farní kostel s farou a zasvětit jej sv. Janu Nepomuckému. Proto byla ustanovena komise pro stavbu kostela ve Větřní.

Základní kámen kostela byl posvěcen 11. října 1936. Kostel byl vystavěn za dva roky podle plánů architekta Ing. Foschuma stavební společností Ing. Fischera a stavitelem Janem Stepanem.

Po položení základního kamene 11. října 1936 se ihned začalo se stavbou a do začátku zimního počasí byla hotova hrubá stavba fary a položeny základy kostela. Na jaře r. 1938 začalo zařizování kostela.

Těsně před vysvěcením kostela 3. července bylo všechno připraveno k přejímce - technicky a materiálně správně provedeno a vybaveno zařízením. Náklady na stavbu kostela činily 1.700.000,- Kč, největší část byla hrazena firmou Spiro.

Dne 5. září 1937 Slavnostní svěcení zvonů. Zvony byly dodány ze slévarny Rudolfa Pernera ze Suchého Vrbného u Českých Budějovic. V 9. hodin se dostavil v zastoupení diecézního biskupa z Českých Budějovic prelát Dr. Jan Praschl a další kněží. Po mši svaté pronesl prelát Dr. Praschl projev k hostům, dále vysvětlil jmenovitý význam a symbol jednotlivých zvonů. V 18. hodin za slavnostní asistence se konala poslední požehnání a slavnostní Te Deum. K večerní modlitbě zazvonily překrásně vyladěné zvony poprvé.

Dne 3. července 1938 - Slavnost svěcení kostela. Kostel byl vysvěcen pražským světícím biskupem Dr. Janem Remigerem, který vykonal svěcení z pověření českobudějovického biskupa Šimona Barty. Kostel byl vystavěn podle plánů Ing. arch. Jana Foschuma v letech 1936 - 38 stavební společností Ing. Karla Fischera a stavitele Jana Stepana.

Ve Větřní se nacházely dvě skupiny: usazené rolnictví - a průmysl. Proto nebylo jednoduché navrhnout plán kostela, který by byl přizpůsoben svéráznosti krajiny, mnohostrannosti obyvatelstva a jejich zaměstnání. Rolnický základ obyvatelstva zřejmě požadoval široký pohodlný rolnický kostel starší tradice, průmysl kostel technický střízlivý. V úvahu přicházela jen jedna střední cesta: úplný půdorys, jednoduchá fasáda a dobré začlenění do krajiny.

Kostel jako nejvýhodnější byla spočítána basilikální forma s jednou střední lodí a dvěma postranními loděmi.
velikost střední lodědélka:24 m
 vnitřní šířka10,8m (odpovídá velikostem prostoru obvyklým na Šumavě)
postranní loděvnitřní šířka:3,6 m
kostelvnější délka:33 m
 vnější šířka:20 m
Tím se získala značná velikost, která však byla cenově levnější než stejně velký jednolodní kostel. V kostele bylo 176 míst k sezení a 900 míst ke stání.

Na jižní straně se nachází věž - a ve všech podlažích zde vznikly ještě další prostory (v přízemí sakristie, dále depozitář, komora hodin a prostor zvonice 9 m vysoký nabízející možnost zavěsit zvony jednotlivě nad sebou. Naproti tomu působí štít a věž vertikálně - a přechodem věže ze čtyřúhelníku na osmiúhelník, dlouhými štěrbinovitými okny zvonice a ukončení cibulovou věží se tento kontrast silně zdůrazňuje a působí horizontální spodní stavbou a polohou věže na kostelním návrší a o to impozantněji.

Výklenek kaple - na severní straně - s nouzovým východem a příchodem na kazatelnu.

Strop kostela:

Protože strop měl být odolný proti ohni, přicházel v úvahu pouze strop betonový. Betonové vazníky byly tvarovány polokruhovitě a daly kostelu zvláštní charakter. Tento charakter byl uplatněn i ve fasádě boční lodě proti střední lodi, triumfální oblouk a všechna okna byla ukončena kruhovitě. Stejně tak i presbytář byl uzavřen polokruhem. Při výšce římsy 10 m má kostel vnitřní výšku 12,35 m.

Prostor před kostelem:

Před kostelem bylo hezky zřízeno vydlážděné prostranství. Kostel je obrácen proti východu, souběžně se silnicí. Náhodou se při tom stalo, že se mohla znovu zachovat stará tradice - kdy osa kostela je orientována k východu slunce v den patrona kostela sv. Jana Nepomuckého. V příčné ose je postavena fara, zvenčí přizpůsobena kostelu.

Po založení Spolku sv. Jana Nepomuckého v Eichenau a v návaznosti ve Větřní se podařilo postupně získávat finanční prostředky z příspěvků, darů a podpory německého státu a od roku 1995 do současnosti byla provedena postupná obnova celého kostela. Zahrnuje etapově opravu střechy, rekonstrukci elektroinstalace a vitráží oken, výměnu ventilátoru varhan, opravu fasády, ozvučení kostela, opravu suterénu a zřízení zimní kaple sv. Vojtěcha a společenské místnosti, instalaci darovaných zvonů s digitálním ovládáním, výmalbu kostela, opravu varhan, opravu fary a historické kaple na nádvoří před kostelem. Celkové náklady obnovy činily 3.940.000,- Kč.

K sedmdesátému výročí posvěcení kostela 3. července 2008 se uskutečnila mše svatá (hlavním celebrantem byl generální vikář Jan Baxant, nynější biskup litoměřický). Díky Bohu všem dárcům a angažovaným účatníkům obnovy našeho kostela.

Více viz: http://fuvetrni.webnode.cz/historie-kostela/

Kaple u kostela svatého Jana Nepomuckého ve Větřní

Znění textu na pamětních deskách kaple: Zrekonstruováno v roce 2008 s finanční podporou Spolkové republiky Německo, za přispění zmocněnce spolkové vlády pro kulturu a média na základě usnesení Německého spolkového sněmu.
Na stálou památku dobrodinci našeho kostela Dr. Ing. Eriku Hofterovi z Eichenau, předsedovi Spolku sv. Jana Nepomuckého v letech 2002 - 2010. Dr. Ing. Erik Hofter má velkou zásluhu na obnově kostela ve Větřní v roce 2005 a kaple v roce 2008. Oceňujeme jeho snahu o přátelské sbližování německo-českých vztahů. Pán si ho v roce 2010 povolal v 75 letech života. Za vše mu děkují věřící obce a obec Větřní.

 
Kontakty:
Adresa: Městský úřad Větřní
Na Žofíně 191
382 11 Větřní
Telefon: 380 732 373
Fax: 380 732 225
E-mail: podatelna@mestovetrni.cz
Úřední hodiny:
Pondělí: 7:00-11:15 11:45-17:00
Úterý: není úředním dnem
Středa: 7:00-11:15 11:45-17:00
Čtvrtek: není úředním dnem
Pátek: 7:00-12:00 -
© 2014 MěÚ Větřní, all rights reserved. Web vytvořil WA.cz